Nahoru

Technologie výstavby

Skladba difuzně otevřené NIZKOENERGETICKÉ obvodové stěny HP

Popis vrstvy ve skladbě Mocnost a jednotka
Lícová cihla/hladká fasáda na přizdívce/dřevěná fasáda na roštu 110,0 mm
Odvětrací  mezera 40,0 mm
Dřevovláknité izolační desky 80,0 mm
Dřevěná konstrukce stěny vyplněná kamenNou vatou 140,0 mm
OSB deska/SÁDROVLÁKNITÁ DESKA 22,0 mm
Instalační předstěna 60,0 mm
SDK deska 15,0 mm
Celková tloušťka obvodové stěny 467,0mm
Součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/(m² × K)

Difuzně otevřená konstrukce HP je ideální pro svoji funkci nejen v zimním období, kdy velmi dobře izoluje, ale také v letním období, kdy zabraňuje přehřívání domu.

Díky této konstrukci získáte energeticky úsporné a přirozené bydlení, tepelnou pohodu po celý rok s vysokými nároky na ekologii a zdraví obyvatel domu. Náš stavební systém je certifikovaný, požárně odolný dle ČSN, má velmi dobré tepelné a akustické vlastnosti.

Tepelně izolační vlastnosti domu lze dále vylepšovat použitím silnější izolace dle požadavků klienta a přejít tak z nízkoenergetické stavby do stavby pasivní.


Konstrukce domů Holidey - Pacific Homes - Bohemia 

Pro rámový systém se používá smrkové, nebo borovicové dřevo třídy S1, je hoblované, se strženými hranami. Vysušené na 15 – 18 %. Systém se staví z prvků na stavbě. Firma v současnosti realizuje difuzně otevřenou skladbu konstrukce.

Difuzně otevřená konstrukce

Pojem difuze popisuje fyzikální jev, kdy vodní páry prostupují díky rozdílným parciálním tlakům stejnoměrně celým povrchem konstrukce dle difuzního odporu jednotlivých materiálů. Ty se řadí směrem z exteriéru do interiéru od materiálů s nejmenším difuzním odporem po největší.

Základním požadavkem na konstrukci je, aby byla difuzně otevřená směrem z interiéru do exteriéru. Velmi záleží na volbě interiérového a exteriérového opláštění. Skladba difuzně otevřené konstrukce neobsahuje parozábranu, která by v principu bránila prostupu vodních par nebo suchého vzduchu stropní či stěnovou konstrukcí. U obvodových konstrukcí je proto nezbytné z hlediska fyziky použít parobrzdnou vrstvu z vnitřní strany.

Účelem parobrzdy je „regulovat“ množství vodní páry vstupující do obvodové konstrukce a to tak, aby se do konstrukce nedostalo takové množství vodní páry, které by uvnitř mohlo kondenzovat. Nejčastěji použitým materiálem na parobrzdu jsou OSB desky s vyšším součinitelem difuze μ. Vnitřní část konstrukce je většinou stejná jako u difuzně uzavřených systémů. V současné době se používá dvou nebo třívrstvé skladby materiálů.

Vnější plášť se skládá z izolačních materiálů s nízkou hodnotou součinitele difuze μ, která zajišťuje právě to, aby se vodní pára o tyto materiály nemohla „zarazit“ a mohla prostoupit do exteriéru. Hlavním důvodem je vytvoření kvalitních hygienických podmínek uvnitř stavby a zajištění její funkčnosti z hlediska zamezení kondenzace vodních par. Tím dochází ke zvýšení standardu konstrukce. Hranicí, která by neměla být překročena je 70 % relativní vlhkosti v interiéru.

Z hlediska energetických parametrů záleží na mocnosti použitých vrstev, které jsou v podstatě variabilní. Lze dosáhnout hodnot nízkoenergetických až pasivních domů. Z hlediska využití dřevovláknitých desek, které mají vysokou tepelně akumulační schopnost, se snižuje nevýhoda malé tepelné stability oproti difuzně uzavřeným konstrukcím.

Zvukově izolační schopnost zde závisí na plošné hmotnosti. Obecně lze uvést, že tato hmotnost je vzhledem k použitým materiálům u D. O. konstrukcí vyšší a tím je i zlepšena zvukově izolační schopnost. Vzhledem k okolnosti, že difuzně otevřená konstrukce za teplot pod bodem mrazu přirozeně vysychá, je tu i možnost odbourání zabudované vlhkosti.

Důležité je také uvědomit si, že v průběhu roku, a to celkem 9 měsíců (od podzimu do jara), skrze obvodové konstrukce utíká vlhkost z interiéru směrem do exteriéru a ve zbývajících 3 měsících je tomu naopak.

Zde nastává klíčový bod proč použít difuzně otevřenou skladbu. Situace má 2 možnosti řešení. Vodní páře neumožníme vstup do obvodové konstrukce v případě Difuzně uzavřené konstrukce parobrzdnou folií. Nebo pak obvodovou konstrukci navrhneme tak, aby vodní páry neměly šanci zůstat v konstrukci, nebo-li ji umožníme průchod (difuzi) konstrukcí a odvedeme vodní páru do exteriéru. Tato skladba tak umožňuje udržet v domě ideální vlhkost a tím i zvyšuje komfort obývání.


Stropní konstrukce 

Stropní konstrukce je tvořena pomocí dřevěných I nosníků, které se dimenzují individuálně podle rozponů a to nejčastěji 240 – 400 mm, osová vzdálenost nosníků je 400 mm. Tato konstrukce je ze strany 2.NP zaklopena OSB deskou 22 mm, prostor mezi jednotlivými nosníky je využíván pro rozvody médií, je možno jej vyplnit tepelnou izolací, záleží na požadavku investora. Ze spodní strany je systém zaklopen sádrokartonovým podhledem na roštu z ocelových CD profilů.

Vnitřní stěny 

Vnitřní nosné stěny mají rámovou konstrukci z dřevěných hranolů o rozměrech 2" × 4 Opláštění se provádí sádrokartonovými deskami Knauf tl.15 mm. Vnitřní prostor rámové konstrukce je vyplněný minerální plstí. V systému se provádí všechny vnitřní stěny včetně dělících v tomto modulu. Instalační předstěna je tvořena CD profily a deskou GKF tl.15mm.

Opláštění v koupelnách 

Oblasti v koupelnách a WC (stěny za sprchou, vanou, umyvadlem, celá spodní řada s obkladačkami a plocha podlahy) jsou opatřené impregnací a hydroizolačním nátěrem, rohové spoje jsou navíc opatřeny těsnící páskou.

Střešní konstrukce při použití i nosníků  

Stropní konstrukce se skládá z dřevěných I nosníků. Z interiérové strany je proveden záklop OSB deskou 22 mm nebo sádrovláknitou deskou 15 mm (parobrzda). Z exteriérové strany je natažena kontaktní folie nebo položena dřevovláknitá deska (záleží na vybraném standartu zateplení). Prostor mezi nosníky je vyplněn foukanou celulózovou izolací při objemové hmotnosti 60kg/m3. Z interiéru je proveden sádrokartonový podhled, který je montován na dvojitý rošt z CD profilů. Z exteriéru je proveden záklop OSB deskou na kontralatích a osazena krytina dle výběru investora.

Venkovní povrchy  

Konečná úprava stěn je velmi variabilní a záleží na výběru investora. Může být provedena obkladem z dřevěných palubek, lícových cihel, nebo pěnosilikátových tvarovek se stěrkovou omítkou. Ve většině případů se provádí fasáda s odvětrací mezerou, která zaručuje systému lepší parametry a zvyšuje jeho životnost. Pokud klient požaduje provést kontaktní fasádu přímo na tepelnou izolaci, je toto možné, avšak je nutno použít materiály difuzně otevřené.


Nízkoenergetické povrchy 

Nízkoenergetické bytové domy představují kvalitativně něco nového, a proto nelze použít běžné systémy a zároveň docílit požadované účinnosti využití tepelné energie. To, co platilo pro dosavadní výstavbu, nemusí nutně platit v tomto novém prostředí. Soubor opatření, která umožní dosažení standardu nízkoenergetického domu, přináší celou řadu výhod, jako je vyšší tepelná pohoda, lepší ochrana konstrukce a úspora nákladů na energii

Aby stavba splňovala podmínky nízkoenergetického domu, nesmí její roční potřeba energie na vytápění překročit hranici 50 kWh/m² podlahové plochy. Podle nejnovější energetické normy pro EU musí všechny nové stavby odpovídat této energetické hranici.

Většina současných novostaveb dosahuje potřeby energie k vytápění 100 - 120 kWh/m2 za rok. Je však nutné si uvědomit, že u stávajících budov převládají ztráty obvodovým pláštěm. Zatím, co u nízkoenergetického standartu převládá již ztráta větráním, která se může dále eliminovat využitím rekuperace.

Ústřední vytápění (ať už běžnou technologií, nebo s využitím alternativních zdrojů) je u takto zateplených domů nevyhnutelné.

Nicméně nízkoenergetická  konstrukce je v současné době ekonomicky nejjistější variantou. Při daleko nižších vstupních nákladech na technologie( rekuperaci, tepelné izolace a zdroj vytápění) než je u pasivních domů, přináší stále dobrou úsporu ve formě nákladů na vytápění oproti standardní konstrukci. A tím se i krátí doba návratnosti počáteční investice, která překračuje v případě bezporuchového provozu pasivních domů 20 let a to při růstu ročních cen energii 10%.

Roční úspora nákladů na vytápění v nízkoenergetickém domě činí ve srovnání s běžným domem přibližně až 30%. Náklady na pořízení nízkoenergetického domu jsou současně zhruba o 20% nižší než u pasivního domu. Výstupem těchto  technicko- ekonomických parametrů je skutečnost, že nízkoenergetické domy jsou zlatou střední cestou spojující vysoký standart bydlení a optimální návratnost vložené investice.


Pasivní domy  

Pasivní dům má roční potřebu tepla na vytápění maximálně 15 kWh/m². Přívlastek pasivní znamená, že dům v podstatě nepotřebuje aktivní samostatný systém, v němž proudí topné médium. Dům nemusí mít ani klimatizaci, je však vybaven kvalitním větracím systémem s rekuperací (zpětným získáváním) tepla: Vzduch vypouštěný z místnosti předává v tepelném výměníku téměř všechno své teplo čerstvému vzduchu, který do místnosti právě přichází. Tento systém se nazývá řízeným větráním.

V českých podmínkách se ovšem i do energeticky pasivních domů instalují klasické zdroje tepla. Mohou však mít velmi nízký výkon a stačí, když pracují jen několik desítek nejchladnějších dnů v roce. Navíc jde zpravidla o alternativní zdroj – např. tepelné čerpadlo či solární systém. Klasické topení, jako kachlová či krbová kamna (příjemné sálavé teplo, využití v kuchyni) si  klidně můžeme dopřát i v pasivním domě. Díky úsporám energie se cena běžného domu srovná s cenou nízkoenergetického, respektive pasivního domu zhruba za 20 let. Pak bude vlastník pasivního domu spořit, zatímco v běžném domě prodělávat. Vzhledem k rostoucím cenám energií i zlevňování výstavby pasivních domů se však návratnost nejspíš zkrátí. Pasivní domy jsou v současné době vrchol vývoje staveb pro bydlení a jako každá taková technologie má vyšší cenu a tím i delší dobu návratnosti. Nově realizované domy Holiday Pacific Homes jsou nízkoenergetického standartu, po dohodě je možné realizovat je i v Pasivním provedení.