Dřevostavby provádíme systémem Two by Four, jedná se o níže popsanou rámovou konstrukci z dřevěných prvků. Kompletní návrh dispozice dřevostavby, použitých materiálů a vzhledu je řešen individuálně na přání zákazníka. Každý dům tak vytváří originální celek v souladu s okolním prostředím.

Vznik a název systému „TWO BY FOUR“

Vznik systému „Two by Four“ se píše od novodobého osidlování Severní Ameriky. Je zde dosud nejvíce zastoupen a ověřen miliony staveb v nejrůznějších klimatických podmínkách a pro různé účely od rodinných domů, skladů až po bytové komplexy. Prošel důkladným a dlouhým vývojem a v současnosti se realizuje v řadě zemí po celém světě.

Název pochází z průřezu základního fošnového prvku systému v palcích (2″ × 4″). Základní charakteristikou systému je otevřenost, čitelnost a přehlednost. Až do okamžiku, kdy se instaluje tepelná izolace, je možno kontrolovat celou konstrukci, všechny instalace a rozvody.

Pro jeho aplikaci není nutná výrobní linka a umožňuje využívat lokálních zdrojů materiálů i pracovní síly a energii. Systém lze běžně navázat na stávající betonové, ocelové nebo zděné konstrukce, případně jej do těchto konstrukcí integrovat.Pozitivním rysem systému je jeho čitelnost a kontrolovatelnost přímo na stavbě, při jeho provádění, včetně možnosti celkem zásadních změn během stavby. Investor tak může postup stavby a její kvalitu kontrolovat krok za krokem přímo během výstavby. Dalším pozitivem je pak rychlost výstavby v případě „Two by Four“ 3–6 měsíců na klíč, což investorovi umožní zkrátit dobu, kdy objekt nemůže využít k danému účelu. Tento fakt vede ke snížení nákladů například za nájem v jeho předchozím bydlišti.

Charakteristika systému „TWO BY FOUR“ obecně

Stěnový systém

Konstrukce dřevostaveb v systému „Two by Four“ je tvořena z průmyslově sušených, hoblovaných fošen o stejné tloušťce, různých šířek a délek. Jedná se většinou o smrkové nebo borovicové dřevo. Jde o využití severské borovice. Extrémní klimatické podmínky v severních oblastech nutí stromy růst velmi pomalu a s nízkou vlhkostní rovnováhou. Důsledkem jsou velmi těsné letokruhy, které činí dřevo mimořádně odolným a stabilním. Ve srovnání s materiálem z jižnějších oblastí mají severské stromy prokazatelně lepší tepelně-izolační vlastnosti.

Použité profily mají rozměr 38mm x 140mm. Konstrukční výška panelu stěny měří v průměru do 3 m. Osová vzdálenost jednotlivých svislých prvků je 40,7 mm. Délka fošen je pohyblivá zhruba od 2 do 7 metrů. Fošny takto vytváří nosný rám.

Rámy jsou sestaveny ze spodního a horního prahu, sloupků, konstrukčního věnce, překladů, rozpěr sloupků, případně pozinkovaných ztužujících diagonál. Tyto prvky tvoří všechny typy stěn.

Vlhkost konstrukčního dřeva při zabudování se pohybuju v rozmezí 15–18 %. Prostor rámu je vyplněn po celé šíři minerální plstí, skladba stěny, jako taková se dále liší podle typu použitých materiálů a požadovaných vlastností.

Všechny tyto parametry se řeší se zákazníkem individuálně. Stěnou jsou vedeny elektroinstalace, odpady, popřípadě vytápění. Celková mocnost stěny u níže uvedených systémů je podle tloušťky středové konstrukce zhruba v rozmezí 365–444,5 mm. Stěny přenášejí vlastní hmotnost stavby a další zatížení do základů. Prvkem, který zaručuje prostorovou tuhost celé konstrukce, je většinou OSB deska. Desky jsou šachovnicově posunuty, tedy nemají průběžné spáry kratších stran.

Spoje prvku jsou jednoduché a rychlé, většinou pomocí hřebíků, šroubů, někdy prostřednictvím ocelových spon. Ukotvení stěn na úložnou desku se provádí expanzními hmoždinkami přes spodní práh. Patro se ukončuje ztužujícím věncem z fošen, který objekt ztužuje, jako celek.

Z hlediska technologie stavebních detailů jsou u rámových dřevostaveb nejdůležitější detaily napojení krovu na obvodové stěny, provedení izolací ve stěnách v okolí otvorů a spojů parozábran a barobrzd a ukotvení stěny do základové konstrukce včetně tepelných izolací a hydroizolací.

Stropy

Prvky stropní konstrukce námi realizovaných dřevostaveb jsou tvořeny rovněž z fošen a nebo dřevěných nosníků standardního průřezu, osazovaných v potřebných vzdálenostech od sebe, většinou na vzdálenost 400 mm. Mezi stropními nosníky je položena tepelná a zvukově izolační vrstva z minerální plsti. Čela stropních nosníků jsou pomocí hřebíků spojena s obvodovým příčníkem stejného průřezu.

Přes stropní prvky se jako hrubá podlaha osazují opět desky na bázi dřeva, zaručující především tuhost v rovině stropu a spoluvytvářející tak celkovou prostorovou tuhost objektu.

Střecha

Nosná konstrukce dřevostavby se vyrábí z vysušeného borového a jehličnatého řeziva nebo lepených dřevěných „I“ nosníků a fošen dle dané sněhové oblasti a krytiny. Podle krytiny se montují OSB desky, nebo laťování. Krov se kotví do patrového ztužovacího věnce posledního podlaží.

Vnitřní povrchy

Vnitřní povrchy jsou tvořeny ze sádrokartonových desek včetně malby po například dřevěný obklad stropů. V koupelnách lze položit keramické obklady, případně další obkladové materiály. Problém nečiní ani zavěšení předmětů.

Venkovní povrchy

Konečná úprava stěn je velmi variabilní a záleží na výběru investora. Může být provedena obkladem z dřevěných palubek, lícových cihel, nebo pěnosilikátových tvarovek se stěrkovou omítkou. Vždy se provádí se fasáda s odvětrací mezerou.

Dřevostavby